Na dodávky elektřiny už jsme si dávno zvykli, už je považujeme za naprostou samozřejmost, bez které si neumíme svojí existenci představit. A ani si svojí existenci bez elektřiny představovat nemusíme. Kamkoliv přijdeme, tam zkrátka elektřina je. A kde je elektřina, tam jsou pochopitelně i různá zařízení z oboru elektro. Bez těch by pro nás neměl proud smysl. Člověk zkrátka někdy potřebuje elektřinu a pak jí bez problémů i využije. Stačí zmáčknout vypínač. Co by na tom bylo složité? Jenže ona elektřina vzbuzuje už delší dobu i kontroverze. A to hlavně kvůli její ceně. To už jste určitě postřehli i vy.
Spousta z nás lidí se rozčiluje kvůli zvýšeným cenám. A napětí moc neopadlo ani po tom, co nám politici její cenu aspoň zastropovali. Protože je draho. Nadáváme třeba na to, jak si dodavatelé elektřiny mastí kapsy, proklínáme praxi, kdy se naše elektřina vyváží do bohatého Německa a tam se nám přeprodává draze přes burzu, nelíbí se nám, že se cena vypočítává podle nejdražších plynových elektráren a omezuje se použití fosilních paliv.
Chtěli bychom zkrátka levnější proud. A není to tak dávno, co dosáhly emoce vrcholu, když se lidé báli, jestli zvládnou platit zvýšené ceny, jestli zvládnou hradit zálohy u nových dodavatelů, které si museli najít namísto těch zkrachovalých, jestli si budou moct dovolit doma vůbec topit a nezmrznou.
Teď sice vášně trochu opadly, ale pořád to není žádná sláva. Spousta lidí přece i dál na zvýšené výdaje nemá. A kvůli všeobjímající drahotě hraje i cena elektřiny v našich rozpočtech významnou roli. A stát přispívá množství lidí, aby to zvládli.A snad to zvládneme. Bez elektřiny bychom se přece už obejít nedokázali. Nebo vy si snad umíte představit, že byste si zase svítili svíčkami nebo chodili spát se slepicemi, vrátili se k topení dřevem a vařili na plotně? Asi ne, co?
